Jiří Vyorálek

Narodil se v Třebíči, vystudoval JAMU v Brně, kde 7 let byla jeho domovskou scénou Husa na provázku; ztvárnil zde např. roli Hamleta či roli Idiota v jevištní tetralogii Sto roků kobry podle F.M. Dostojevského v režii Vladimíra Michálka. Za souborné uvedení tohoto představení byl v r. 2007 nominován na Cenu Thálie. V současné době je na volné noze; od září začíná zkoušet korespondenci Voskovce a Wericha v režii J.A.Pitínského v Redutě. Objevil se v televizním retro filmu natočeném podle předlohy Josefa Škvoreckého Eine kleine Jazzmusik či v televizním seriálu Na lavici obžalovaných justice. Ve filmu se představil v komedii Vladimíra Morávka Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště (2005), kde vytvořil postavu fotografa Karla či v titulu Muži v říji (2008).

Rozhovor s Jiřím Vyorálkem (kameraman)

Viděl jste už film a jak se Vám líbí?

Film jsem viděl od půlky, jel jsem kvůli tomu brzo ráno z Brna do Prahy, pak si udělal romantickou procházku po ranním městě a čekal na jedenáctou a ono se promítalo od desíti... Ale to co jsem viděl, se mi líbilo. A jel jsem zpátky do toho Brna.

Jak jste se cítil v roli trochu “vykolejeného” kameramana? Co jste si o této postavě pomyslel, když jste poprvé četl scénář?

První, co mě napadlo bylo, že se budu muset ve vedru tahat od rána do večera s kamerou. Ale nakonec nebyla tak těžká...

Máte nějakou oblíbenou hlášku z filmu Největší z Čechů, která Vás i teď rozesměje?

„Já mám bohatý vnitřní život.“

Dvorním kameramanem režiséra Roberta Sedláčka je Petr Koblovský. Byl pro Vás v roli kameramana při natáčení vzorem? Konzultovali jste nějaké scény, pohyby a podobně?

Prošel jsem normálním výcvikem. Nejdřív mě poslali okukovat kameramany při práci a den před začátkem natáčení nás s Johankou honil Sedláček po parku před domem Jirky Kubíčka. Já s kamerou, Johana s mikrofonem, nesměli jsme se do sebe zamotat... Kobla byl pro mě velkým vzorem a studoval jsem ho po každém natáčecím dni.

Na co z natáčení nejradši vzpomínáte?

Asi na to, jak to bylo pestré... S malým štábem, každý den někde jinde, jiní lidé, jiné kuriozity...

Jaký rekord z filmu Vám přijde nejobdivuhodnější a jaký naopak nejbizarnější?

To já nemůžu takhle říct, protože nebudu jmenovat někoho, komu jeho rekord přijde nejobdivuhodnější a on mě pak v rekordně krátkým čase najde a udělá se mnou něco nejbizarnějšího...

Máte nějaký svůj osobní herecký rekord?

Vytvořili jsme ho v Pelhřimově na náměstí: 4 Hamleti na metru čtverečním -Bareš, Bumbálek, Plesl a já.

Stojíte rád za kamerou nebo fotoaparátem i mimo herecké role?

Mám foťák v telefonu…

Dlouho jste byl v angažmá divadla Husa na provázku, ze kterého jste vloni odešel. Neláká vás teď víc filmové herectví?

To mě lákalo vždycky. Ale v divadle zůstávám, to by mi chybělo. Akorát ne v jednom, ale ve třech, takže to mám pestřejší...

Co plánujete na léto a od září, po hereckých prázdninách?

Vymalovat kuchyň, jet na vodu, na moře, na motocyklu, na chalupu, položit podlahu...Takže už teď vím, že něco z toho nestihnu… A od září začínám zkoušet korespondenci Voskovce a Wericha v režii J.A.Pitínského v Redutě.